Organizace byla založena na podzim roku 1966 jako 66. skautské středisko Vyšehrad a v 70. letech přešla pod hlavičkou 226. ZO do Svazarmu. Původně byl oddíl zaměřen pouze vodácko-turisticky, ale od roku 1976 jsme se začali zúčastňovat oblastních závodů DZBZ (Dukelský závod branné zdatnosti - předchůdce dnešního letního biatlonu). A protože závodit nešlo bez přípravy, skupina nadšenců se začala scházet 1x týdně na biatlonový "trénink".
Po delším období závodění spíše pro radost a bez vyšších ambicí došlo k vážnému rozhodnutí, že zvýšíme naší výkonnost a povedlo se! Od roku 1981 jsme se začali zúčastňovat i republikových závodů DZBZ a k nezapomenutelným úspěchům patřila i každoroční účast našich závodníků v reprezentačním družstvu v rámci mezinárodních závodů hlavních měst socialistických států Praha-Berlín-Varšava v letech 1983-88. Tyto závody se skládaly ze tří specifických závodů (rychlostního závodu, střeleckého souboje a "opičí" dráhy), ve kterých naši závodníci (a závodnice) dosahovali fenomenálních výkonů a výrazně tak napomáhali dobrému umístění pražské reprezentace.
Tradice zimního biatlonu se v našem oddíle začíná odvíjet až od roku 1985, kdy se naše dvě závodnice (Helena Holečková, Olinka Skalská) poprvé nominovaly na mistrovství ČSSR v SZBZ (Sokolský závod branné zdatnosti - předchůdce dnešního "zimního" biatlonu). Jejich úspěšná premiéra byla natolik hodna následování, že od roku 1986 jsme se začali pravidelně účastnit i zimních republikových závodů SZBZ. Nutno ještě zmínit, že v této době došlo ke změně lyžařského stylu z klasického na bruslení, což vedlo de facto k živelnému vytvoření svébytné vlastní metodiky i stylu, kterého jsme se někteří staří harcovníci dodnes nezbavili :-)
Oddíl v té době fungoval jako rozdělený dvojoddíl biatlonistů a vodáků pod vedením Jindry (Martinova tatínka). Velká část turistických akcí (voda, Prahou krok za krokem, hory, srazy) probíhala v těsné součinnosti s pionýrským biologickým oddílem Alcedo (v té době rovněž pod vedením Martina) a členů kroužků z Městské stanice mladých přírodovědců. Z těchto míst se také v dřívější i pozdější době rekrutovala velká část našich členů. Biatlonový oddíl zhruba v tomto období nastoupil cestu výkonnostního sportu a systematickými tréninky 4x týdně se začal zviditelňovat na čelních místech výsledkových listin republikových závodů v létě a občas i v zimě.
Zlomový rok 1989-90 znamenal pád Svazarmu, vznik Českého svazu biatlonu a přejmenování oddílu na nynější název SK ROVER na základě historických kořenů prvotního skautského oddílu. Nastaly velké změny v pravidlech i názvech závodů (zmizely slavné DZBZ, SZBZ, hod granátem a nošení pušky na rameni; vykrystalizoval letní a zimní biatlon s radikálně prodlouženými tratěmi). Také došlo k vnitřnímu sjednocení oddílu na převážně výkonnostní biatlon, ale s vodáctvím jako doplňkovou formou tréninku ale i radostí. Vyzkoušeli jsme si i výkonnostní formu vodního sportu na kotorských závodech (kde jsme se probojovali až na mistrovství ČSR a ČSSR) a posléze i divokou vodu na kajacích.
Od roku 1990 také začíná historie současného žákovského oddílu biatlonu SK ROVER, ačkoliv jeho skutečný rozmach nastal až vytvořením barrandovské větvě. K prvním slavným žáčkům, kteří to vydrželi až do dnešní doby patří Ivoš a o něco později i Robert.
V soutěži družstev, která se počítá od roku 1996, se pravidelně umisťujeme mezi nejlepšími kluby.
Na závěr připojuji několik historických fotografií pro pamětníky i současníky, abyste si mohli zavzpomínat či zasmát se nad cca 15 let starými fotografiemi současných aktivních či pasivních členů SK ROVER.
Ajka